Co dělat, když se z důvěry stane nedůvěra?
S tou největší důvěrou sdělujeme blízké přítelkyni žhavou novinku, tajemství. Se svým dlouholetým partnerem sdílíme životní strasti. Sami se sebou sehráváme osobní boj. A najednou to přijde. Zrada, moment, kdy se z důvěry stane nedůvěra. A co teď? Co dělat, když se v jedné sekundě promění blízký člověk v nepřítele?
Už jen to slovo důvěra v nás dokáže vzbudit hned několik různých emocí, možná nás převede rovnou k posledním událostem odehraným v našem životě. K dlouholetému přátelství. K rozpadajícímu partnerskému vztahu. K osobnímu souboji. Tam všude je potřeba důvěra, která nás spojuje s druhým břehem, ať už je to osoba či situace.
Když je důvěra v zastoupení silné role, stojí přímo a postavená na místě, kde je vyžadována, pak jsme klidnější a stáváme se těmi oddanými. Spokojeně nasloucháme a cítíme se jistě. S důvěrou kráčíme ruku v ruce po životních cestách a myšlenka na lež a zradu je nám vzdálena. Víme, že nejlepší přítelkyni můžeme prozradit tajemství světa. Víme, že se na partnera můžeme bez ostychu spolehnout. Víme, že se sami dokážeme postavit před zásadní chvíle.
V životě se ale postavíme před situace, kde se stavba důvěry zbortí, jak domeček z karet. Náš blízký přítel prozradí to, co jsme mu s důvěrou vložili do mysli. Náš milovaný partner podvede dlouhodobě budovanou lásku. A my sami prohrajeme boj proti osobnímu já, kterému jsme doposud tak naslouchali.
A co pak? Co dělat, když je důvěra nalomena? Co dělat, když už nevěříme?
Když se ocitneme před bránou rozhodnutí, zda odpustit přítelkyni, partnerovi nebo sami sobě, váháme. Přemýšlíme, jak a jestli vůbec obnovit roli důvěry a postavit tak nový začátek, anebo se otočit zády a jít dál. Jaké je to správné rozhodnutí? Váháme.
Podle mě nejde jednoduše zavrhnout zásadní životní směry a nastavit plány zapomnění. Zkusme se v těchto momentech zastavit. Sedněme si v klidu, v koutě samoty a zhodnoťme konkrétní situaci, ve které se nacházíme. V první řadě ale odpusťme sami sobě a až pak si v hlavě promítněme tu historii s nejlepším přítelem, ty léta lásky s naším partnerem a tu dřinu, kterou jsme věnovali svému já. Pocity, které se vyplaví na povrch při pohledu zpět nám pomohou vytvořit vzorec, jenž rozhodne.
Pamatujme si ale, ať se rozhodneme jakkoliv, je to v tu danou chvíli to nejvhodnější rozhodnutí, jaké jsme schopni udělat. Ptáte se proč? Protože je naše.